Proč zrovna Bláža?

Proč zrovna Bláža?

Od začátku spuštění naší skupiny, se mě už více lidí ptalo, proč se naše skupina jmenuje zrovna Bláža? Jak jsem na to přišla a proč jsem nevymyslela něco originálnějšího.

Ale pozor! Ono to je originální a pro mě hlavně jedinečné. A proč?

Bláža – Blažena je jméno pro ryzí ženu. Nositelka tohoto jména rozdává ostatním blaho, už jenom podobou svého jména. Blažena je veselá a radostná….

Já přesně takovou Blaženu znala, byla mému srdci nejbližší. Byla pro mne vzduchem, který jsem denně potřebovala, abych mohla žít… Byla pro mne sluncem, které mne zahřálo a rozveselilo i v těch nejtěžších chvílích… Byla pro mne majákem, přístavem, kde jsem mohla kdykoliv zakotvit s vědomím, že se nemusím ničeho bát…. Byla pro mne vším tím, co pro vás představuje vaše milovaná osoba, která dává vašemu životu smysl, naplňuje vás láskou, pochopením a pocitem, že jste dokonalí přesně tak, jak jste, a dokážete vše, co si budete přát…. Byla to má babička. Byla… Někdy mám pocit, jako by to bylo včera. Někdy se mi zdá, že už je to věčnost a mám strach, že zapomenu tu vůni mandlového krému, který používala, že zapomenu na ten smích, který rozcinkal skleničky v kredenci, že zapomenu na ty jemné ruce, které nesly známky těžké práce, na to objetí a sevření ruky, když jsme vedle sebe usínaly na chalupě… Je to přesně 14 let, kdy jsem uslyšela v telefonu třesoucí se hlas mého dědečka… „Babička umírá, ….“ V ten okamžik se mé srdce zastavilo na několik dní, týdnů, měsíců… Stále je to těžké, ale ten čas, který už uplynul, pomáhá k tomu, že ta bolest je snesitelnější. 

Babička byla pro mne jako maminka a nejlepší přítelkyně v jednom. Kdybych jí neměla, možná bych tady ani nebyla a nepsala tento příběh. Vždy jsem chtěla, aby na mě byla hrdá. Ona byla tím důvodem, proč jsem byla tak trošku vždycky šprt 😊 ještě na škole. 

Často jsem přemýšlela nad tím, že bych dala své potencionální dceři jméno Blažena. Ale vždy se to ve mě bilo… Když se řekne Blažena, vybaví se mi hned Slunce, seno, jahody, jak naše úžasná herečka Helenka Růžičková křičí: „Blaženóó“. Tak jsem si potom říkala, že bych možná mohla mít pejska Blážu. Ale máme Lilinku. Tohle jméno měla už v útulku, když jsem si ji jako (asi) tříletou paní brali. Nechtěli jsme jí dělat v hlavičce větší zmatek, tak jsme jí jméno nechali.

No, každopádně se to vyřešilo samo. Máme dva kluky :). A tak, když jsem přemýšlela a viděla jsem v hlavě už jistou vizi toho, co bych chtěla dělat, věděla jsem, že bych si moc přála, aby celý tento „projekt“ nesl její jméno. Za což jsem moc vděčná Janičce, že souhlasila. 

Tak už to víte, proč zrovna Bláža ♥.